Zavítejte také do mého kreativního obchůdku ;)


Záhadná stvoření - část první

23. července 2013 v 22:14 | Verča.. |  povídky
Neměla jsem žádný plán, jen cíl. Cíl který jsem si určila. Cíl který jsem nemínila pustit z dohledu. Cíl který jsem změnila když už byl na dosah.

Začalo to 29. června, v den kdy začínaly prázdniny. Protože byly dny nadměrně vysokých teplot, šla jsem s několika přátely k řece. Zábava běžela v plném proudu. Ráchel; má kamarádka ze základní školy; právě laškovala s jedním klukem, kterého právě poznala. Byl celkem vysoký a neustále zahlídal mým směrem. Chudák Ráchel. Nikolas; s ním jsme se poznali, když jsme s Ráchel jeli na cyklo výlet a on jel stejnou trasou jako my, po hodině jízdy nás oslovil a od té doby s náma chodí skoro všude; se momentálně oddával slunečním paprskům. Nejspíš usnul. Beáta; ranařka, která se mězastala i přesto že mě neznala, před partou namachrovaných frajerů; se právě dohadovala s prodavačem místního stánku s veteší o slevu. Já jsem své přátele pozorovala.
Ve chvíli kdy jsem brouzdala řekou, jsem na druhém břehu zahlédla dva kluky. Zjejich pohledu jsem usoudila, že vedou vážný rozhovor, následně se začali smát. Jelikož jsem byla člověk zvídavý rozhodla jsem se, že zjistím co jsou zač. Mí přátele byli zaměstnáni svými činnostmi, a tak si nikdo z nich nevšiml toho, že jsem se začala vzdalovat, až mi úplně zmizeli z dohledu.
Došla jsem k místu, kde jsem je viděla. Tam už ale nebyli, proto jsem se vydala do lesa, který se přede mnou rozprostíral, v domění že na ně třeba ještě narazím. Skrze trní jsem se prodrala až k úzké lesní pěšině. Ušla jsem necelých sto metrů a pěšina se začala ztrácet až se docela změnila v krkolomný lesní terén. Došla jsem až k srázu, a tak jsem se rozhodla že nemá cenu jít dál. Už jsem se otáčela k odchodu, ale v tu chvíli jsem z dola uslyšela nějaké hlasy. To budou určitě oni, pomyslela jsem si. Na návrat jsem okamžitě zapoměla a vydala se ze srázu dolů.
Když jsem dolezla až na druhý konec srázu, nebyli tam. Ale zato jsem spatřila nádherné místo. Červené kvítky, které jsem viděla prvně, vytvářely koberec obrovské rozlohy. Ve středu se táhla menší říčka, v níž voda vypadala křišťálově čistě. Nad ní jakoby poletovaly chomáčky mlhy po celé délce. Přes ní vedl most z bílého kamene, který spojoval oba břehy. Na pravém i levém břehu stály mohutné vrby, rostly také v prostoru. Bylo jich tam nespočet. Fascinovaná pohledem na tu nádheru, jsem do toho místa vstoupila. Ve chvíli kdy jsem ponořila nohu do těch květin, jsem zapoměla proč jsem vlastně přišla. Přísahala bych, že jsem ze země zaslechla tiché švitoření, ale nebrala jsem to na vědomí. Tancovala jsem mezi vrbami a přitom si prozpěvovala. V tom kouzlném prostředí jsem nevnímala čas, takže mě docela překvapilo, když se začalo stmívat. Musela jsem tady strávit hodiny. Protože mě ta výprava celkem zmohla, ulehla jsem na ten červený koberec. Vzápětí se mi zavřely oči a já usnula.
Auuuu. Vzbudila jsem se, protože mě něco bodlo do břicha. Vystřelila jsem do sedu a rozhlížela se kolem. Nikde nikdo. Zasáhlo mě další bodnutí, tentokrát do zad. Ohnala jsem se po tom a částečně zasáhla, s cinknutím něco dopadlo na kámen, který ležel hned vedle mě. Podívala jsem se na to místo a vedle kamene, ležely miniaturní vidle. Vzala jsem je do ruky a pečlivě je zkoumala. Potom jsem z pod kvítků uslyšela zas to podivné švitoření a v zápětí mě něco bacilo s ohromnou silou do hlavy. Po té jsem vše přestala vnímat a upadla do bezvědomí...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzka Zuzka | Web | 24. července 2013 v 9:54 | Reagovat

Jejda, to skončilo opravdu napínavě!! Díky, pěkná povídka:-)

Jinak Dimitrije opravdu nehraje Ben Barnes, ale Danila Kozlovsky. Spousta lidí se hodně divila, ale filmaři chtěli do role Dimitrije obsadit "opravdického" rusa:-)

2 Wiky Dream Wiky Dream | Web | 24. července 2013 v 10:44 | Reagovat

Super povídka,ten konec je vážně docela dost napínavý a trochu drsný :-D ,je bezva,že to bude mít pokračování ,už se těším :-)

3 Velwire Velwire | Web | 26. července 2013 v 17:00 | Reagovat

Vypadá to na dobrou fantasy povídku, už se těším, na další díl :)

4 Rexxanna Rexxanna | Web | 27. července 2013 v 11:09 | Reagovat

Némá cenu opakovat ty stejná slova ;-) Moc se mi líbila a už se těším na další díl :D

5 Rexxanna Rexxanna | Web | 27. července 2013 v 11:09 | Reagovat

Némá cenu opakovat ty stejná slova ;-) Moc se mi líbila a už se těším na další díl :D

6 Lory Lory | 29. července 2013 v 21:06 | Reagovat

Páni, já chci další díl!!!
Jestli takle hodláš psát i dál, tak tu asi budu pořát :D

7 Stranger_in_darkness Stranger_in_darkness | Web | 5. srpna 2013 v 20:05 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama