Zavítejte také do mého kreativního obchůdku ;)


Duben 2014

TT - Tóny písně

24. dubna 2014 v 14:04 | Verča.. |  Téma týdne
Téma týdne mě opět zaujalo...

Ticho, to spalující ticho jenž mě provází na každém kroku trvá už dlouho. Již se mi nejeví, jako znak klidu a míru, ale tluče do mých uší neutichající píseň. Jako hřmot neustále přejíždějících nákladních vozidel. Jako cinkot věčně padajícího skla, tříštícího se o kostky chodníku. A přece zde není žádného hluku. Žádného dalšího hlasu, který by ukojil mou touhu po společnosti. Trhám se za vlasy a odezvou mi je pouze můj křik, můj pláč, má bezmoc.
Schoulená, hlavu mám skrytou, bezděky čekám na zázrak. Náhle se přede mnou objeví stín, který zastře sluneční paprsky, které mě doposud mámily svým šarmem. Nevzhlédnu. Jistě jen nějaký mrak, který se vzápětí přežene. Nadále se krčím v zármutku a vzlykám. A pak? Začne hrát. Nejprve tichounce, však postupně nabírá na intenzitě až ke mě doznívá ve svém plném rozsahu. Vzhlédnu. Mé oči usychnou. Stál pár metrů ode mě ozářen sluncem, které mu pálilo do zátylku. Jako fatamorgána v parné poušti. V ruce housle. Oči zavřené. Já zapoměla dýchat. Smyčec jemně klouzal po strunách tam a zase zpátky. Tak nádherná symfonie. Prolétlo mi hlavou, přestože nehrál dokonale. Bezmyšlenkovitě jsem vstanula a omámena tóny šla blíž. Nic krásnějšího jsem jaktěživ neslyšela. Nic podobného nazažila. Zastavila jsem se před ním. Otevřel oči, hrát nepřetával. Usmál se na mě a já mu úsměv oplatila. Opět mi skanula slza. Tentokrát však pro ten požitek. Pro tóny melodie, které mě osvobodily od samoty.

Jarní poblouznění

10. dubna 2014 v 13:58 | Verča.. |  fotografie
Nastalo období rozkvětu, kdy se vše probouzí k životu. Je to to nejlepší období, které může nastat pro focení venku. Alespoň pro mě. Jsem zahlcena nespočtem fotografií, které jen čekají na to, než je upravím. Začínám být plna nápadů na kompozice, díky kterým bych mohla fotkám vdechnout kouzlo.

V pozadí černý papír.