Zavítejte také do mého kreativního obchůdku ;)


Červen 2014

TT - Hlasy v hlavě

22. června 2014 v 19:58 | Verča.. |  Téma týdne
Běžím a snažím se utéct. Sotva popadám dech. Nejde jim uniknout. S beznadějí se hroutím k zemi. Slabá. Vyčerpaná jak fyzicky, tak psychicky. Slyším hlasy. Předtím to bylo jen nesrozumitelné šumění, však teď rozeznávám jistá slova. Slova nějaké cizí řeči, které nerozumím. Rozhlížím se kolem a hledám jejich zdroj. Nic nevidím. Hlasy stále sílí. Hlava mi praská ve švech.Ležím před rybníkem obehnaném rakosím. Přemýšlím. Po chvíli se zvedám a mířím k hladině čiré vody. Nohu mám již ponořenou a postupuji stále dál doprovázena neustálým švitořením čehosi neznámého, co se mě nechce pustit. Již jsem ve vodě po ramena. Z rákosí vylétá havran a hlasitě krákorá. Na chvíli se zastavím a vzhlédnu k tomu místu. Pleskání křídel pomalu utichá v dáli a já jsem opět osaměla. Jak dlouho mě už provázíš? Měsíc? Dva? Rok? Blázním z tebe! proč mě nenecháš být?! Voda mi už omývá ústa. Vidíš? Vidíš kam až si mě dohnal? Najednou to ustalo. Z ničeho nic mám opět čistou hlavu. Je to nádherný pocit, ale zároveň cítím pocit prázdnoty. Jako by část mě chyběla. I tak jsem ráda. Díky.. Otáčím se. Udělám jeden krok, dva, tři.. Mám na tváři úsměv. Dlouho mi nevydržel. Vrátilo se to. Sakra. Jak chceš! Jak chceš! Tentokrát už rychle kráčím po dni rybníka, které se rapidně prohlubuje. Naposled se nadechnu a pak už se nořím pod hladinu celá. Oči mám otevřené a koukám na svět zespoda. Zbohem..
Než si však pro mě přišli andělé, slovům, které mi doposud nedaly spát, jsem porozuměla. Až na konci. V této poslední fázi mého života jsem se dozvěděla, co po mě ty dlouhé chvíle chtěl a kdo to byl. Poslední slova které mi byla dovolena slyšet. Lásko. Nechtěl jsem tě zabít. Chtěl jsem se s tebou jen rozloučit, když mi to za života nebylo dovoleno. Chtěl jsem ti poděkovat za ty nádherné chvíle s tebou. Navždy tě budu milovat a navždy si budu vyčítat tento den. Nezlobila jsem se. Poslední vteřiny svého života jsem byla konečně opět šťastná.

Takový ten pocit

3. června 2014 v 19:31 | Verča.. |  Téma týdne
Po delší časové prodlevě jsem tu opět s tématem týdne.

Takový ten pocit
jež v mysli mé se skrývá.
Takový ten pocit,
který v hlavě mám.
Ten pocit, který v tobě bývá,
když jsi sám!

Máš možnost a přemýšlíš
zda využít ji máš,
zda podlehnout temnotě,
zda srdce své ji dáš.

Máš možnost a ptáš se jen,
jak s osudem se sžít?
jak překonat strasti jenž
začly se ti mstít?

Takový ten pocit
jež v mysli mé se skrývá.
Takový ten pocit,
který v hlavě mám.
Ten pocit, který v tobě bývá,
když jsi sám!

Chceš se stát hrdinou,
když zahalen si nocí.
Brouzdáš se bažinou
a spojen si s mocí.
Mocí vražednou.

Úzkost uvnitř tebe,
v srdci jenom splín,
přemýšlíš co zbývá,
nikdo se nedívá
uvrhneš na sebe stín?

Takový ten pocit
jež v mysli mé se skrývá.
Takový ten pocit,
který v hlavě mám.
Ten pocit, který v tobě bývá,
když jsi sám!

Takový ten pocit,
který nechceš zažít,
takový ten pocit,
on snaží se tě zabít,
a nakonec se mu to podaří!